Rokycany a sborový zpěv
První dochované zmínky o vícehlasém zpěvu v Rokycanech máme již z roku 1363, jsou spjaty s chrámovým zpěvem. V rukopisných sbornících z let 1569 až 1625 jsou zachyceny skladby českých polyfonistů.
Po období husitském došlo v roce 1624 k návratu ke katolickým bohoslužbám. V roce 1673 založil zdejší děkan Ladislav Frosinus Březnický „Bratrstvo blahoslavené Panny Marie Sněžné„, jehož hlavním úkolem byl sborový chrámový zpěv. Působilo zde do roku 1783, kdy bylo zrušeno na základě rozkazu císaře Josefa II.
Přelomem v rozvoji sborového zpěvu v Rokycanech se stal rok 1845, v němž začaly vznikat světské pěvecké sbory. Mužské kvarteto se stalo v roce 1848 základem třicetičlenného mužského sboru, který zřídil učitel František Václav Karlík. Roku 1861 byla v Rokycanech založena Měšťanská beseda; v rámci pěveckého odboru pracoval zprvu mužský pěvecký sbor, který v roce 1862 přijal jméno Záboj; od roku 1871 zpíval i jako smíšený. S určitými přestávkami vyvíjel sbor činnost až do roku 1961, v roce 1965 ji pak oficiálně ukončil. Přes 40 let s ním v Rokycanech souběžně působil početně menší dělnický pěvecký spolek Ozvěna, který vznikl roku 1919.
Na tradici sborového zpěvu v Rokycanech po dvacetileté přestávce navázal 5.března roku 1985 Smíšený pěvecký sbor Sdruženého klubu pracujících. Jeho zakladatelem byl absolvent pražské konzervatoře Jiří Langmajer.
Na přelomu roku 1988 a 1989 se členové rozhodli změnit jméno pěveckého sboru a přijali název Cantate.